2013

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

01

Úno 2013

Já na bráchu, brácha na mě

Autor / v 2013 / Dosud žádné komentáře

Není žádným tajemstvím, že naše státní správa umí být k některým svým dodavatelům opravdu štědrá. Prostřednictvím médií jsme každodenně bombardováni zprávami o šikovnosti trafikantů při řízení úřadů a státních podniků, které jim byly svěřeny pro plnění strategických, respektive stranických cílů. I když novináři často a velmi rádi ledacos nafouknou a zdramatizují, na zprávách od NKÚ už není co zveličovat. Promiňte mi nadužívání ukazovacích zájmen, ale zjištění kontrolorů lze v mnoha případech stěží vyjádřit jinak než větou: „Nevíme, co chceme, neumíme vysvětlit, k čemu to potřebujeme, ale určitě za to musíme utratit hromadu peněz a dodat nám to může jen tahle firma s akciemi na doručitele a žádná jiná.“

Možná namítnete, že jde o téma, které na stránky IT Systems nepatří. Ano, nejsme časopis z oboru stavebnictví, zemědělství ani zdravotnictví, a proto je tunelování, dojení a pouštění žilou mimo náš obor. Jenže po předražených dálnicích, zneužitých dotacích, nevýhodných pronájmech a dalších kauzách se nyní ukazuje, že aktuálním hitem více či méně chtěného plýtvání jsou IT projekty, jejichž prostřednictvím je naší státní kase ulehčováno od přebytečné hotovosti.

Příčí se mi představa, že by se těžiště rozkrádání veřejných rozpočtů mělo přesunout do oblasti informačních technologií, se kterou jsem spojil celý svůj profesní život. Proto se musím ohradit proti snaze navodit dojem, že informační technologie jsou něco z principu neměřitelného, neuchopitelného a nepopsatelného, kde musíme strpět jisté nestandardní postupy. Považuji za nebezpečné, aby ryzí zlodějina takto ohrozila celý proces modernizace IT veřejné a státní správy, který je nezbytný pro její efektivní fungování.

V souvislosti s IT projekty, které neproběhly v zájmu veřejnosti, ale naopak ku prospěchu neveřejných zájmových skupin, přitom padají argumenty, které neutěšený stav ospravedlňují, zodpovědné osoby omlouvají, nebo se dokonce snaží budit dojem objektivních příčin. Jde o účelová tvrzení, která se snaží zakrýt, že skutečným primárním záměrem nebylo vytvořit, ale nechat vydělat. Protože by někdo mohl podlehnout dojmu, že se některé populární kauzy opravdu staly jen shodou okolností, je potřeba podobné zamlžování příčin problémů s IT projekty ve veřejném sektoru ostře odmítnout. Shodou okolností vám možná spadne na hlavu šiška v lese, ale ne na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Odmítám se smířit s tím, že právě v oblasti IT projektů jsou beztrestně uzavírány smlouvy bez výběrových řízení postavených na otevřeném zadání, které by zohledňovalo především cíle projektu, nepředurčovalo řešení a dodavatele a dávalo dostatečný prostor pro konkurenční nabídky. IT odvětví nemá žádná specifická omezení, která by vysvětlovala, proč by měl být dodavatel telefonní ústředny bez výběrového řízení pověřen vytvořením a správou databázového systému. Jsem také přesvědčen, že nejsou žádné korektní důvody, proč by informační systém ministerstva v hodnotě stovek milionů korun měl být zadán bez výběrového řízení formou dodatků k nesouvisející rámcové smlouvě na dodávku operačního systému a kancelářského softwaru. Když už musíme strpět, že podobné lumpárny nejsou potrestány, alespoň se netvařme, že jde o specifika odvětví IT.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář