2013

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

01

Bře 2013

Kolik jste ochotni nabídnout za to, že nebudete mít konkurenci?

Autor / v 2013 / Dosud žádné komentáře

Začínám být rozmrzelý ze zjištění, že nejvýznamnější domácí události v oblasti ICT se v poslední době odehrávají takřka výhradně ve dvou rovinách – buď rozvoj ICT bojuje s úředním šimlem, nebo naopak úředníci bojují s ICT. Více než technologickým novinkám, zajímavým projektům nebo vývoji trhu se tak věnujeme omylům a přehmatům našich politiků a úředníků. Možná si říkáte, že bych měl být rád za snadný cíl a zásobu námětů. Mě by ale mnohem více potěšilo psát inspirativní články o úspěšných projektech než rozebírat příčiny těch neúspěšných.

K nepovedeným ICT projektům naší státní správy, reprezentované Českým telekomunikačním úřadem, se zařadil i miliardový tendr na volné kmitočty určené pro telekomunikační služby. Jeho cílem bylo vytvořit podmínky pro rozvoj mobilních datových služeb čtvrté generace a snad i vstup dalšího operátora mobilních služeb na trh. Na to si ale budeme muset ještě počkat.

Případu se věnovala snad všechna média, a proto vám nemohlo uniknout, že tendr byl zrušen, protože uchazeči v něm nabízeli příliš mnoho. Nabídky operátorů se vyšplhaly zhruba na trojnásobek vyvolávací ceny 7,4 miliardy korun. Zdánlivě paradoxní příčina zastavení aukce se ihned stala předmětem rozporuplných diskusí. ČTÚ aukci zrušil se zdůvodněním, že jejím cílem nebylo zpeněžit volné frekvence za co nejvyšší cenu a příliš vysoká cena by bránila rozvoji telekomunikačního trhu žádoucím způsobem, ve smyslu dostupnosti vyspělých mobilních služeb za nízkou cenu při maximálním pokrytí našeho území. Vcelku logické zdůvodnění se ihned stalo předmětem kritiky, které ale mířila špatným směrem. Kritiku si totiž zaslouží vedení ČTÚ především za to, jak dlouho aukci připravovalo a jak špatně její podmínky přesto nastavilo. Naopak zrušení aukce je nečekaně odvážné rozhodnutí, protože jím vedení ČTÚ v podstatě přiznalo, že podmínky aukce neodpovídaly deklarovaným cílům a velmi špatný byl předpoklad významu volných frekvencí pro jednotlivé hráče na trhu, ze kterých se nakonec do tendru zapojili jen čtyři.

Tendru se účastnili tři stávající operátoři a společnost PPF. Jsou to jednoduché počty a na první pohled jde o čtyři firmy. V podstatě ale jde jen o dvě soupeřící strany se zcela odlišnými výchozími podmínkami. Pro stávající operátory mají volné frekvence úplně jiný význam, a proto i jinou cenu než pro PPF. Nový operátor by kromě licence k volným frekvencím musel dále investovat obrovské peníze do vybudování vlastní sítě a získání nových zákazníků, které je pochopitelně mnohem nákladnější než jejich „údržba“. Stávající operátoři si obsazením volných frekvencí zajistí, že jim žádný nový konkurent zatím nepřibude, nebo mu alespoň svými příhozy v aukci výrazně prodraží vstup na trh. Nové technologie přitom budou dál zavádět opatrně, pomaloučku, polehoučku, a přitom velmi slušně vydělávat na starých službách s vysokou marží. Zde prosím opatrně s unáhlenými soudy, protože na podnikání s cílem zisku není principiálně vůbec nic špatného. Nejsem komunista a tím, že poukazuji na vysokou ziskovost podnikání stávajících operátorů, nechci kritizovat jejich buržoazní rejdy, ale chci vysvětlit jejich přirozenou motivaci a jednání v účasti na aukci volných kmitočtů. Stávající operátoři také investovali do vybudování svých sítí a získání zákazníků velké peníze a je více než logické, že se svoji investici snaží ochránit a zpeněžit. Není jejich úkolem, ale úkolem příslušného úřadu, aby zajistil férové podmínky na trhu, který má své objektivní technické limity, a proto se bez regulace neobejde.

Regulátor trhu si tedy zaslouží kritiku především za to, že si měl být vědom rozdílných výchozích podmínek jednotlivých účastníků tendru a přizpůsobit tomu podmínky aukce tak, aby je co nejvíce vyrovnal. Zrušení aukce je nakonec pro stávající operátory naprosto ideální řešení. Oni zatím žádné další frekvence nepotřebují, nová konkurence je v nedohlednu a kromě nákladů na účast v tendru je to nestálo ani korunu. Velká trojka opět může ČTÚ poděkovat za spolupráci.

Je možné, a momentálně dokonce pravděpodobné, že předseda ČTÚ odskáče zastavený tendr ztrátou své zodpovědné pozice. Uvidíme, kritika se na jeho hlavu snesla ze všech stran, zejména od těch, kteří vkládali do aukce volných kmitočtů velké naděje. Přistupovali totiž k rozdělení volných kmitočtů s vidinou vzniku dalšího mobilního operátora, který prý spasí náš oligopolní trh, zvýší konkurenci na trhu, a způsobí tak výrazné zlepšení podmínek pro uživatele, především snížení cen za mobilní služby.

Zajímavé, opravdu bych nečekal v naší převážně ateistické společnosti takové vzedmutí naděje a odevzdaného očekávání spasitele a vzkříšení. Možná teď s blížícími se Velikonocemi bych takové křesťanské pohnutí mysli pochopil, ale přesto si myslím, že rozdělení volných kmitočtů je velmi přeceňováno a má význam především pro technický rozvoj mobilních sítí, a nikoli pro narovnání podmínek na trhu. Proč by se čtyři postupně neusadili stejně pohodlně, jako se usadili tři? Pro budoucnost mobilních služeb není rozhodující, jestli budou na trhu tři nebo čtyři dodavatelé. Podstatné je, jestli jich bude třicet nebo tři sta a nikdo jim nebude bránit v podnikání. Zásadním faktorem k uvolnění trhu mobilních služeb je zajištění dostatečného prostoru k podnikání a férových podmínek pro virtuální mobilní operátory. Bez velkoobchodní nabídky se s podmínkami na trhu nic převratného nestane. Samozřejmě za předpokladu, že podmínky pro virtuální operátory nebudou diskriminační. Bohužel se obávám, že k prosazení takových podmínek momentálně nestačí ČTÚ síly, bez ohledu na osobu předsedy.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář