2013

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

01

Dub 2013

Zkusme to raději bez dotací

Autor / v 2013 / Dosud žádné komentáře

Nedávno mi přišla zpráva, ve které se firma pochlubila úspěšným projektem spolufinancovaným z fondů EU. V rámci projektu byl vybudován internetový katalog firem. Podobných katalogů existuje u nás hned několik, s jedním drobným rozdílem. Jejich provozovatelé je vytvořili za svoje. Na vytvoření i provoz portálu si musí vydělat sami. Teď ale mají nového konkurenta, který může nasadit ceny proklatě nízko, protože své nové podnikání rozjíždí za cizí peníze. Stačilo, aby nějaká chytrá hlava našla prostor pro nové podnikání. Nikoli ovšem na trhu, ale v nabídce dotačních programů. Pak už zbývalo jen popsat hromadu papírů, nad kterými srdce dotačního úředníka zaplesá. Opravdu může někdo myslet vážně tvrzení, že takovým hrubým zasahováním do postavení jednotlivých firem na trhu může prospět konkurenceschopnosti a rozvoji trhu? Opravdu tomu někdo věří?

Ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu si dotaci náležitě pochválil. Podle jeho vyjádření získala firma na vývoj softwaru pro internetový portál téměř sedm milionů korun, což jí pomohlo pokrýt 60 procent nákladů projektu a vytvořit pět nových pracovních míst. Zapomněl dodat, kolik pracovních míst zanikne u firem, které se budou muset obejít bez dotace a přitom na trhu obstát proti dotovanému konkurentovi.

Někdo možná namítne, že pranýřování dotací v tržním prostředí je už ohraná písnička. Jsem přesvědčen, že není. Naopak, je třeba při každé příležitosti připomínat jejich škodlivost. Alespoň tak často, jako nám dobře placení agitátoři připomínají, že přerozdělováním peněz a dotacemi prospívají konkurenceschopnosti. Ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou, ale stane se obecně uznávanou normou a tomu je potřeba se vzepřít.

Lidé, kteří stojí za dotacemi určitě nejsou hloupí a musí dobře vědět, že svým počínáním poškozují trh. Na místě je tedy otázka, proč to dělají? Při pohledu na korupční kauzy spojené s dotacemi se nabízí jednoduchá odpověď, že penězovod dotací byl primárně vytvořen proto, aby jej bylo možno rozkrádat. I když jednoduché řešení bývá často správné, myslím, že v případě dotačního byznysu je korupce a zlodějina důsledkem nikoli příčinou. Správnou odpověď hledejme v povinném zveřejňování, díky kterému na každém kroku zakopáváme o cedulky se sloganem „Investice do vaší budoucnosti“. Dotace jsou nástrojem vazalství, falešné propagandy a prostředkem omezujícím samostatné a svobodné rozhodování a přirozený vývoj trhu.

Také v odvětví IT dotace zamíchaly kartami, když v několika uplynulých letech významným způsobem ovlivňovaly investice v sektoru malých a středních firem. Objektivně je třeba přiznat, že dotační program ICT v podnicích měl pozitivní dopad na investice do informačních systémů v období recese, kdy ochota podniků investovat do nových technologií byla na bodu mrazu. Jenže sami dodavatelé s odstupem času přiznávají, že dotované projekty nebyly zdravě motivované. Nebyly přirozeně vedené s cílem získat investicí vlastních prostředků kvalitní řešení zvyšující efektivitu firemních procesů natolik, aby se investice co nejrychleji vrátila. Když utrácíte cizí peníze, počítáte logicky návratnost investice jinak a také projekt jinak připravujete. Na prvním místě není návratnost a úspory, ale formální správnost dokumentace vyhovující kritériím dotačního programu. Do nákladů dotovaného projektu se vejdou i položky, bez kterých by se vlastní investice určitě obešla. Ostatně při pohledu na internetový katalog zmíněný v úvodu mi také hlava nebere, jak se jeho rozpočet vyšplhal na bezmála 12 milionů korun.

Zkusme to příště raději bez dotací. Nerad bych se dočkal situace, kdy bude odvětví IT dotacemi pokřiveno stejně jako evropské zemědělství nebo energetika.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář