2013

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

01

Čvn 2013

Vynálezy, které (ne)změní svět

Autor / v 2013 / Dosud žádné komentáře

Nastupující léto a období dovolených mě svádí k odlehčeným tématům. Dovolte mi proto krátké zamyšlení nad několika novinkami, které možná změní způsob, jakým používáme a ovládáme informační technologie.

A začnu novinkami, na které se zatím dívám velmi skepticky. Patří mezi ně nové způsoby ovládání, které se výrobci snaží prosadit napříč různými platformami, aniž by se trápili otázkami praktické použitelnosti. Mám na mysli dotykové ovládání, které dnes již zcela dominuje v oblasti mobilních zařízení. U nich se nejlépe projeví přednosti spojení funkce zobrazování a ovládání do jednoho místa. Je intuitivní, dnes už dostatečně přesné a spolehlivé. Vhodné, když držíte mobilní zařízení v ruce nebo ovládáte počítač v prostředí, kde nejsou praktické klasické periferie (v automobilu, u průmyslových terminálů ve výrobě nebo skladu, u různých vestavěných počítačů apod.).

Microsoft a další se jej ale rozhodli prosadit i na počítačích, které používáme za stolem. Téměř všechny tak v nových Windows zaskočila úvodní obrazovka, kterou bylo třeba gestem odemknout. Na stolním počítači naprosto zbytečné, otravné a nefunkční. Není prakticky žádnou výhodou, když má stolní počítač nebo notebook ovládaný klávesnicí a myší stejné rozhraní jako mobilní počítač ovládaný dotykem. V reklamním spotu to možná vypadá efektně, ale ve skutečnosti jsou to aplikace, služby a sdílená data, která propojují jednotlivá zařízení bez ohledu na použitý systém a jeho uživatelské rozhraní. Tady možná namítnete, že i počítače a notebooky už dnes nabízí dotykové ovládání, pro které je nové dlaždicové rozhraní Windows určeno. Ano, jde to, ale po praktickém ověření na několika zařízeních různých typů mohu svědomitě prohlásit, že dotykové ovládání stolního počítače je pitomost, která přináší především zapatlaný displej a jen výjimečně nějakou podstatnou výhodu.

Myslím, že odlišný způsob ovládání je jedním ze zásadních důvodů, proč Google stále prosazuje do počítačů a notebooků nevýrazný Chrome OS namísto populárního Androidu s milionem dostupných aplikací. Jde totiž o aplikace vymyšlené pro ovládání dotykem a Google se právem obává negativní uživatelské zkušenosti. Vyzkoušel jsem si v praxi ovládání minipočítače s Androidem jen pomocí klávesnice a touchpadu. Jde to, ale ztuha. Rozhodně se nejedná o intuitivní řešení.

Dalším příkladem nepochopitelného roll-outu napříč platformami je ovládání gesty, které se z herních konzolí rozšířilo do výbavy chytrých televizorů a brzy prý i do počítačů. Na první pohled efektní řešení, ale jen do chvíle, než zapojíte trochu představivosti. Poskakovat a mávat rukama je možná zábavné, když hrajete s kamarády virtuální tenis. Jenže proč mávat rukama jen proto, abych ztlumil televizi nebo ji přepnul na jiný program? Copak jsem Harry Potter, abych kolem sebe mával rukama a mumlal nějaká zaříkadla namísto zmáčknutí čudlíku? Myslím, že tady někdo těžce podceňuje symbiózu mezi pánem domu a dálkovým ovladačem.

Mnohem reálnější perspektivu vidím u hlasového ovládání. Siri a Google Now ještě mají své mouchy, ale dobře ukazují silné i slabé stránky hlasového ovládání. Při jejich praktickém používání například zjistíte, že mnohdy dotaz raději pomaleji vyťukáte než rychle vyslovíte, protože dotykové ovládání je diskrétnější. Zcela nový rozměr ovládání počítače nebo lépe řečeno nový způsob interakce s mobilním počítačem přináší Google Glass, které kombinují ovládání pohybem, dotykem a hlasem. Přestože jsou chytré brýle od Googlu zatím dostupné jen velmi omezenému okruhu vývojářů a spíše jako funkční koncept s omezenými možnostmi, dokázaly už vyprovokovat velmi vzrušenou diskusi a rozporuplné reakce od naprostého nadšení až po volání: okamžitě zakázat! Já se na ně těším. Konečně se možná naplní některé vize takzvané rozšířené reality, která byla hitem už před několika lety a která zapadla, mimo jiné proto, že chodit po ulici a dívat se na okolí skrz telefon je prostě pitomé, zatímco dívat se skrz brýle je přirozené. Už se taky těším, jak s chytrými brýlemi zakloním hlavu pod jasnou noční oblohou a budu se kochat pohledem na hvězdy, ke kterým mi bude Google Sky Map napovídat jejich jména, související mytologické příběhy nebo mě poučí z astronomie.

Společnost Apple vcelku logicky nápad konkurence nepochválila a přišla s předpovědí, že brýle od Googlu se masově nerozšíří a mnohem úspěšnější budou jejich iWatch. Mimo jiné proto, že jejich ovládání bude přirozenější. Možná. Uznávám, že člověk, který se dívá na zápěstí a hraje si s hodinkami, se pro okolí chová přirozeněji než člověk, který šilhá nahoru, před pravým okem mu bliká malý průhledný displej a neustále si hladí nožičku brýlí, případně si s brýlemi povídá. Vzpomeňme si ale, jak nezvykle zpočátku vypadali první majitelé mobilních telefonů a jejich používání na veřejnosti vzbuzovalo posměšné reakce. Co je dnes nezvyklé, může být zítra samozřejmostí. Nesuďme nápady budoucnosti dnešníma očima, respektive současnými zvyklostmi, které se mohou velmi rychle změnit.

Ostatně, pokud se vám už brýle Google zdají příliš futuristické, musím vás jednoznačně varovat před videokonferenčním robotem iRobot Ava, který vypadá doslova jako vystřižený ze sci-fi a nečekané setkání s nímž by vám mohlo způsobit akutní srdeční selhání. Jde o bezdrátové videokonferenční zařízení (displej, kamera, mikrofon, reproduktory, …) od společnosti Cisco naroubované na částečně autonomního robota od firmy iRobot. Její výrobky známe především v podobě automatických vysavačů, které samy prošmejdí byt a pak se poslušně vrátí zpět do základny pro dobití akumulátoru. A teď si představte na takové robotické základně stojan s výškou lidské postavy a obrazovkou, na které se znenadání objeví váš šéf, kolega nebo obchodní partner, aby si s vámi vzdáleně popovídal. Spojení videokonference s robotem dává nový význam slovu telepresence, tedy vzdálená přítomnost zajištěná prostřednictvím telekomunikačních technologií. Dává možnost nejen se spojit se vzdáleným místem, vidět, slyšet a mluvit, ale také se v něm jednoduše pohybovat, otáčet, reagovat na pohyb ostatních nebo „přisednout“ k jednacímu stolu (displej se umí snížit na úroveň sedícího člověka). Robota ovládáte základními příkazy: kam chcete jít, s kým si chcete povídat. Protože zná prostředí, ve kterém je instalován, nemusíte jej „vést za ruku“.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář