2014

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

31

Led 2014

Potřebujeme, aby ICT bylo vládní prioritou?

Autor / v 2014 / Dosud žádné komentáře

Na počátku roku podepsalo dvanáct zájmových a profesních organizací z oblasti ICT společnou výzvu, ve které apelují na nově vznikající vládu, aby zařadila podporu informačních a komunikačních technologií a internetové ekonomiky jako jednu ze svých priorit. Chápu, ale nesouhlasím. Přestože bych měl být s autory výzvy takříkajíc na jedné lodi, byl bych raději, aby se politici do IT odvětví pokud možno vůbec nepletli. Úkolem vlády snad není podporovat jedno odvětví více a jiné méně, nebo dokonce jednu firmu na úkor druhé. Dost na tom, kolik škody už takto napáchaly eurodotace. Ještě abychom přilévali olej do ohně i na národní úrovni. Hlavním úkolem vlády je především zajistit stabilní prostředí, rovné příležitosti a podmínky ve společnosti i na trhu.

Něco jiného je samozřejmě otázka využití IT ve prospěch vyšší efektivity státní správy, které se zmíněná výzva také věnuje. Nejen IT, ale všem odvětvím by jistě prospělo, pokud by státní aparát fungoval efektivněji a nepotřeboval vysávat z ekonomiky tolik prostředků na svůj vlastní provoz. I zde bych ale byl velmi opatrný. Příliš mnoho IT projektů ve veřejném sektoru, školství nebo zdravotnictví, které slibovaly úspory a vyšší efektivitu ve skutečnosti končily nedotažené, ve slepé uličce, s proinvestovanými miliony bez reálného efektu. Tedy kromě pozitivního efektu na účtech zainteresovaných osob.

Všem podnikům by se také ulevilo bez byrokratických opatření typu ručení za DPH, kterými se stát snaží bojovat proti podvodníkům a zlodějům. Uvazuje ale přitom jen další kouli zbytečné administrativy na nohu poctivým podnikatelům, zatímco šíbři a mafiáni schovaní za své bílé koně dál kličkují mezi paragrafy.

Bezpečno už bylo

Začátek roku bývá ve znamení různých předpovědí. Mezi nejpilnější patří v uvedeném ohledu prognózy dodavatelů produktů a služeb z oblasti informační bezpečnosti, které nás každoročně ujišťují, že bude hůř. Tedy konkrétně, ale přitom zjednodušeně řečeno – množství virů, odhalených zranitelností softwaru, aktivita a motivace hackerů opět vzroste. Je to už velmi obehraná písnička. Jenže jak ji zahrát jinak a lépe? Přestože se může zdát, že zde vyslovená varování zlehčuji, není to vůbec mým záměrem. S otázkami bezpečnosti se bude svět IT potýkat stále častěji. Jenže stejná varování vyslovená desetkrát po sobě už prostě nefungují.

Některé společnosti proto zkouší obrácenou kartu komunikace a snaží se oslovit veřejnost pozitivním příkladem. Zadávají tedy průzkumy, ve kterých se respondentů ptají na jejich priority v oblasti ICT. Výsledky nejsou překvapivé. Většina oslovených se samozřejmě podle vlastního vyjádření chová velmi zodpovědně a IT bezpečnost patří mezi jejich nejvyšší priority. Chápu, že se zadavatelé průzkumu snaží takto získanými výsledky motivovat veřejnost, aby zachytila trend a začala se také zajímat o svoji bezpečnost a soukromí na internetu.

Jenže bystřejším čtenářům nemůže uniknout, že přání je zde otcem myšlenky a získané výsledky jsou přinejmenším nereálné a spíše komické. Jak by asi vypadaly výsledky, pokud by se autoři průzkumu nezapomněli „náhodou“ respondentů zeptat na konkrétní otázky. Například jak dlouhé a složité mají heslo, ke kolika službám používají stejné heslo, odkud instalují aplikace do svých mobilních zařízení, jaké používají prostředky na ochranu dat? Nebo s kolika virtuálními přáteli, s nimiž sdílí důvěrné informace na sociálních sítích, se skutečně znají i v reálném světě?

Pozor na bitcoin

Kybernetické měny existující mimo kontrolu centrálních bank se v poslední době těší mimořádnému zájmu. Především měna bitcoin se díky svému rozšíření, hodnotě a likviditě stala fenoménem, kterým je třeba se vážně zabývat. Pro svobodomyslné je bitcoin gestem vzdoru proti systému, pro ziskuchtivé příležitost k mimořádně atraktivní ale pochopitelně i riskantní investici. Protože kybernetická měna není navázána na reálnou ekonomiku žádného státu nebo společenství, její hodnota se prudce mění podle ochoty lidí i firem zapojit se do hry.

Z mého pohledu jde o velmi nebezpečnou hru, která vytváří prostředí pro špinavé triky. Možná se vám to bude zdát přehnané, ale soudím, že každý, kdo obchoduje s bitcoiny nebo do nich investuje, se svým způsobem podílí na vytvoření systému pro krytí ilegálních transakcí a praní špinavých peněz. Globálně použitelná, a přitom nekontrolovaná měna, anonymní transakce, to jsou přece atributy finančního systému, o kterém se všem mafiánům mohlo doposud jen zdát. Srovnatelný luxus doposud poskytovaly gangsterům snad jen naše anonymní akcie.

Mít za zády velkého bratra a být špehován na každém kroku je jistě nepříjemné, odporné. Přesto se ptám – opravdu chcete anonymitu a absolutní soukromí za všech okolností? Já ne. Mnohem raději bych viděl jasná, respektovaná a vymahatelná pravidla kdo, kam, kdy, proč. Nevrhejme se z jednoho extrému do druhého.

Abych nekončil tak negativně, dovolím si na závěr připomenout virtuální měnu, která kdysi provázela moje dětství. Její dosah byl nesrovnatelně menší než bitcoinu, ale ve své době šlo také o fenomén. Starší ročníky a zejména fanoušci Michala Davida si určitě ještě vzpomenou na „měnu“, která měla podobu plastových písmenek. Céčka. Jejich množství v oběhu bylo také uměle omezováno socialistickým plánováním výroby. Dodnes stěží pochopitelná touha je vlastnit jim přiřkla hodnotu, se kterou se dalo obchodovat. Za velmi úspěšnou považuji například transakci, při které jsem vyměnil pytlík průhledných céček za pravý angličák. Formálně vzato jsem ovšem takto koupil ilegálně dovezené zboží, a k tomu jsem se vyhnul zdanění. Ještě že se brzy podařilo nedostupnost céček prolomit a virtuální měna mého dětství velmi rychle ztratila prestiž a hodnotu. Jinak bych se jistě dostal na scestí finanční kriminality.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář