2014

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

30

Čvn 2014

Milovníci českého jazyka mi doufám prominou, že jsem si jako téma pro dnešní úvodník vybral trend označovaný naprosto příšerným slovem – konzumerizace. Jde o pojem, který dokazuje pochybnou schopnost Američanů vyjádřit jedním slovem trend, na jehož popis spotřebujeme v češtině mnoho rozvitých vět. Bohudík. Jenomže, jakkoli mám ke slovu konzumerizace odpor, nemohu je ignorovat. Na to je příliš důležité pro aktuální vývoj informačních technologií. Nemohu jej tedy bez povšimnutí zavrhnout. Naopak se v něm poslední dobou intenzivně pitvám, protože jeho důsledky nacházím v místech, kde jsem je dříve přehlížel.

Zjistil jsem přitom, že konzumerizace je nejen slovo kostrbaté a veskrze odporné, ale doposud také nepříliš srozumitelné a rozdílně interpretované. Udělal jsem si malý průzkum v naší redakci a zjistil jsem, že pojem konzumerizace byl většině oslovených známý, nebo alespoň povědomý. V jeho výkladu se ovšem kolegové rozcházeli. Vnímali, kam patří, ale popisovali spíše jeho důsledky než podstatu.

Přitom nejde o žádnou novinku, vždyť už v roce 2011 zařadil Gartner konzumerizaci mezi hlavní trendy IT. Sám jsem tehdy nevěřícně kroutil hlavou, vždyť v realitě středoevropského trhu se řešily úplně jiné problémy. Ovšem rok se s rokem sešel a trend konzumerizace je zcela zřejmý i v našich podnicích a kancelářích. Mimochodem přibližně tříleté zpoždění našeho trhu proti globálním trendům je možno pozorovat v mnoha oblastech vývoje IT.

Abychom dál nechodili kolem horké kaše, řekněme si, o co vlastně v konzumerizaci jde. Zjednodušeně řečeno, konzumerizace je prosazování technologií, které byly původně určené pro osobní potřebu uživatele (spotřebitele), do podnikového prostředí. V širším pohledu přitom nejde jen o samotné technologie (zařízení, aplikace, služby), ale především o jejich charakteristické vlastnosti a způsob použití.

Jedním z prvních projevů konzumerizace byly aplikace pro rychlou komunikaci, kterou dnes označujeme jako instant messaging. Kdysi to byl chat. Na chatování bylo dlouho nahlíženo jako na prostředek pro privátní komunikaci, v podnikovém prostředí nežádoucí. Populární služba ICQ byla jednou z těch, které se snažili správci IT ve své síti zakázat. Uběhlo ovšem pár let a instant messaging se stal běžnou součástí podnikové komunikace. Nesporné výhody spontánní a rychlé komunikace se prosadily, v lepším případě jako zabezpečené aplikace, integrované se správou uživatelů firemní sítě. Právě o tom je konzumerizace. Podnikové IT by se mělo ze spotřebitelských technologií inspirovat, ale nemělo by je otrocky kopírovat nebo používat v původní podobě.

Dnes už instant messaging nahrazuje komunikace přes sociální sítě, které jsou dalším ukázkovým příkladem konzumerizace. Největší sociální síť vytvořil Zuckerberg před deseti lety jako školní síť pro svoje spolužáky, dost možná hlavně proto, aby se jim lépe balily holky. A před několika dny byla uvedena na trh česká aplikace pro projektové řízení, která v maximální míře využívá právě těch postupů, které známe ze sociálních sítí. Každý projekt zde má svoji zeď, na kterou se umisťují související příspěvky (návrhy, rozpočty, …) a komentáře k nim. Zapojit do projektu kolegu nebo obchodního partnera na druhém konci světa je stejně jednoduché jako navázat spojení s virtuálním přítelem na Facebooku nebo si někoho přidat do kruhů na Google+.

Obecně je nejčastěji zmiňovaným příkladem konzumerizace používání mobilních zařízení. Především tabletů, které se nejprve masově prosadily jako zařízení pro domácí zábavu a konzumaci obsahu, ale dnes už běžně nahrazují firemní notebooky. Nejde přitom o samotná zařízení, ale především o způsob jejich ovládání. Jednoduché rozhraní, přizpůsobené pro displeje mobilních zařízení a dotykové ovládání, se postupně prosazuje ve stále větším množství podnikových aplikací.

Také používání cloudových služeb je klasickým příkladem konzumerizace. Ještě před pár lety totiž bylo přirozené používat mailovou službu jen pro soukromé (spotřebitelské, tedy „consumer“) potřeby. Firemní mail měl své místo pochopitelně na firemním serveru ve vlastním datovém centru nebo v pronajatém racku. Dnes se stále méně pozastavujeme nad tím, když firma užívá formou cloudové služby nejen mail, ale i CRM systém, ERP, systém pro řízení skladů, řešení pro analýzu dat atd.

Klady a zápory konzumerizace

Přenesením technologií, ale především způsobu jejich používání, na které jsou uživatelé zvyklí, z domácího prostředí do podniku má své jasné výhody. Mnohem rychleji probíhá zaškolení uživatelů, ovládání je přirozené a intuitivní. Konzumerizované technologie uživatelé přijímají pozitivně, spontánně, a ne jako povinný pracovní dril.

Konzumerizace má ale i své zápory, které jsou v prvotním nadšení často přehlíženy. S konzumerizací podnikového IT samozřejmě souvisí nová bezpečnostní rizika, respektive problémy, se kterými se musí podniková IT oddělení vypořádat. Musí například řešit přístup k podnikovým aplikacím z různých zařízení, která navíc často nejsou ve vlastnictví podniku (koncept BYOD). Na tom ale nevidím nic tragického, pro mnoho podniků to bude alespoň znamenat kýžený impulz, aby se vůbec o správu mobilních zařízení a jejich bezpečnost začaly zajímat. Za významnější problém považuji izolovanost a problémy s integrací spontánně nasazovaných technologií do IT infrastruktury podniku. Okamžitá výhoda po rychlém nasazení nějaké konzumerizované technologie může s odstupem času přinést komplikace a náklady, které nebyly na první pohled zřejmé. Znovu opakuji, že výhodnější je čerpat ve spotřebitelských technologiích inspiraci, a ne přesnou šablonu.

Rozhodně ale není řešením trend konzumerizace ignorovat a čekat, že se přežene jako módní vlna. Ano, nic netrvá věčně, ale v dohledu je zatím spíše vzestup konzumerizace než její útlum.

Karta se totiž obrací

Dnes už můžeme označit jako pamětníky všechny, kteří pamatují dobu, kdy informační technologie existovaly téměř výhradně v akademickém, a později v podnikovém prostředí. I když se postupně začaly prosazovat i v domácnostech, používaly se zde prakticky stejné počítače a software jako v práci. Až na výjimky byly složité a drahé. Mimochodem, jedním z důsledků bylo masivní softwarové pirátství, protože profesionální software byl z pohledu domácího uživatele nesmyslně drahý. Aby také ne, když jsme pro elementární úpravy fotografií spouštěli profesionální grafický editor a pro sepsání několikařádkového dokumentu jsme si pořizovali kompletní balík kancelářského softwaru.

Postupně se cesty profesionálního a domácího využití IT rozešly. Zásadní impulz tomu dala dostupnost jednoduchých webových aplikací (dnes říkáme cloudových služeb) a nástup mobilních zařízení, které změnily způsob, jakým k informačním technologiím přistupujeme, jak je ovládáme a využíváme. Dnes se karta obrací a do podnikového prostředí naopak pronikají technologie z domácností. Také inovace stále častěji přichází spíše ze segmentu spotřebitelských technologií než ze světa profesionálních řešení. Myslím, že je zbytečné a marné s tímto trendem bojovat. Nebojme se jej přijmout a využít. Neopakujme ale principiálně stejné chyby jako kdysi, jen obrácené naruby. Dříve jsme pro oříznutí fotografie spouštěli Photoshop. Nechtějme nyní postavit robustní podnikové řešení na Facebooku.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář