2014

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

30

Zář 2014

Evropská unie v boji za lepší digitální budoucnost

Autor / v 2014 / Dosud žádné komentáře

EU usiluje o lepší zítřky snad ve všech oblastech našeho života. Informační a komunikační technologie proto nemohou být výjimkou. Dělá to bohužel způsobem sobě vlastním – těžkopádně, často bez domyšlení praktických důsledků a bez pochopení, co se v reálném světě vlastně děje. Bylo by snad i zábavné sledovat, jak EU svými nařízeními ve světě ICT tancuje jako slon v porcelánu, pokud bychom nemuseli nést jejich důsledky. Není možné efektivně regulovat oblast, která se velmi dynamicky vyvíjí, pokud rozhodovací procesy regulátora jsou o řád pomalejší.

Kapitola první: EU v boji proti zneužívání dominantního postavení na trhu

Ukázkovým příkladem může být nedávný vytrvalý boj orgánů EU s Microsoftem kvůli zneužívání dominantního postavení jeho operačního systému Windows k prosazení dalších produktů, především internetového prohlížeče. Několik let trvalo vyšetřování a poté vyjednávání o možných opatřeních. Padaly pokuty a odvolání. Podíl Internet exploreru mezitím vytrvale klesal. Nakonec bylo v roce 2010 přijato řešení v podobě takzvaného ballot screenu, pomocí kterého si mohli uživatelé na nových počítačích sami vybrat, jaký internetový prohlížeč budou používat. To samozřejmě mohli i předtím, ale lidé jdou přirozeně cestou nejmenšího odporu, takže si neinstalovali druhý prohlížeč, dokud nebyl výrazně lepší, než ten výchozí. Ballot screen měl dát více prohlížečům stejnou šanci oslovit uživatele. Smyslem bylo vytvoření rovných příležitostí. V principu tedy velmi chvályhodné opatření. Jen mohlo přijít o pár let dříve, protože svět IT se nezastavil a nečekal. V době, kdy se měl efekt ballot screenu projevit, byl už v podstatě zbytečný. Apple dosáhl fenomenálního úspěchu ve světě mobilních zařízení a přivedl tak podstatnou část uživatelů k Safari. Velký podíl na trhu získal také Firefox díky své otevřenosti a množství doplňků. Bezkonkurenčně dominantním prohlížečem se ale nakonec stal Chrome od Google. Mimo jiné díky napojení na populární online služby, především vyhledávač Google, který používání Chrome opakovaně vnucuje. Pardon – nabízí a doporučuje.

Situace se proto obrátila. Microsoft je nyní lídrem skupiny organizací, které poukazují na možné zneužívání dominantního postavení Google ve vyhledávání a snaží se prosadit omezující opatření. A Evropská unie opět reaguje velmi pomalu. Už na konci roku 2010 započalo vyšetřování na základě prvního obvinění, že Google ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje své vlastní služby před přímou konkurencí. Jenže orgány EU se někdy chovají, jako by existovaly v jiném časoprostoru. Myslíte, že přeháním? Snad stačí zmínit, že k prošetření se Evropská komise dostala už po devíti měsících od podání stížnosti. Bravo!

A od té doby se stále vyšetřuje, navrhuje, zpřesňuje, doplňuje, zamítá a odvolává. Průběžně bylo k Evropské komisi podáno 18 různých stížností na chování Google. Objem peněz, které se protočí v internetových službách a význam celého sporu mezitím pochopitelně roste. A posiluje také dominantní postavení Google ve službách navázaných na internetové vyhledávání.

Až v květnu roku 2013 Google předložil Evropské komisi návrh několika změn svých praktik, které byly předmětem stížností konkurentů. Komise je odmítla jako málo účinné. Google slíbil, že bude dále spolupracovat. Uplynulo znovu půl roku a dokonce i Joaquín Almunia, místopředseda Evropské komise a komisař pro konkurenceschopnost, se kupodivu nechal slyšet, že už ztrácí trpělivost. Google proto přišel s dalším návrhem opatření, o kterých ale vzápětí stěžovatelé prohlásili, že jsou vlastně horší, než kdyby neudělal vůbec nic. Co dál? V podstatě nic. Blíží se konec roku 2014, je krátce po volbách do Evropského parlamentu, takže se předělávají cedulky na dveřích kanceláří, rozdělují se funkce a noví europoslanci jsou zřejmě rádi, když vůbec trefí, kam potřebují. Není pravděpodobné, že by v dohledné době byl někdo schopen kauzu Google vyřešit.

Mimochodem Google se celou dobu hájí argumentem, že upřednostňuje zájmy uživatelů, kteří přece uvítají, když je vyhledávač rovnou vede ke službám, které jsou nejlepší. A mnoho uživatelů mu dává za pravdu. Nabídka služeb od Google jim vyhovuje. Jak jen ti lidé rychle zapomínají. Prakticky stejnými argumenty přece hájil Microsoft předinstalovaný Internet explorer ve Windows. Také se ptal, zdánlivě logicky, proč by měl nabízet jiné prohlížeče, když ten jeho byl v té době jasně nejoblíbenější a naprosté většině uživatelů vyhovoval? Proč? Kvůli rovným příležitostem. Právě proto se ten nejúspěšnější musí občas vzdát některých výhod svého úspěchu ve prospěch ostatních. Krátkodobý zájem uživatele, který se dnes rychleji dostane k hledanému pomocí služeb Google, by měl ustoupit vyššímu a dlouhodobému zájmu zachování rovných příležitostí. Možná se vám to zdá jako přehnaný idealismus, ale můj pohled je naopak ryze pragmatický. Jedině férové podmínky na trhu jsou předpokladem dlouhodobého udržitelného rozvoje. Platí to snad ve všech odvětvích a nevidím důvod, proč by IT mělo být výjimkou.

Nicméně zatím je to stále jen můj skromný názor. Na rozhodující stanovisko a především nějaké rozumné opatření od EU si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Rok, dva, deset let…

Kapitola druhá: EU bojuje za bezpečnost a soukromí v digitálním světě

Pokračování příště

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář