2015

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

30

Led 2015

Mírný pokrok nejen v mezích zákona

Autor / v 2015 / Dosud žádné komentáře

Začátek roku je období tradičně spojené se záplavou předpovědí, jaký bude nadcházející rok v různých oblastech. Samozřejmě nevyjímaje svět informačních technologií, který je s ohledem na svůj dynamický vývoj vždy velmi atraktivním námětem prognostiků. Sám jsem přečetl v uplynulých týdnech mnoho předpovědí a mohu vás ujistit, že až na výjimky nejsou očekávané žádné dramatické změny.

I když někteří analytici popustili uzdu fantazii nad pojmy jako například humanizace a gamifikace podnikového IT, jejich reálný dopad bude alespoň na našem trhu zatím mizivý. Myslím, že prozatím bude úplně stačit, když výrobci podnikových aplikací začnou brát vážně pojem user experience a zajímat se nejen o to, co jejich systém umí, ale také jak jej uživatelé dokážou reálně využít.

Vzhledem k tomu, že chytré telefony a tablety má v rozvinutých zemích už téměř každý, je logické, že se zde podle analytiků zpomalí růst jejich prodeje, který začne být závislý jen na generační obměně. Ta je přitom pomalejší, než se původně předpokládalo. Pro mnoho uživatelů totiž nenabízí tablet s Ultra HD displejem a osmijádrovým procesorem zásadně vyšší hodnotu, aby jej vyměnili za svůj předloňský model s dvoujádrovým procesorem a čtvrtinovým rozlišením displeje. Možná by se i zde měli výrobci zamyslet nad user experience a tím, jestli rychlejší procesor a jemnější displej jsou podstatné pro vnímanou hodnotu jejich zařízení zákazníkem. Na druhou stranu chápu, že výrobci musí především sledovat parametry, které ovlivňují prodeje v rámci aktuální generace zařízení. Na skutečné inovace proto nějak nezbývají síly. A dost možná chybí i nápady. Svět zkrátka čeká na dalšího Jobse.

Podle aktuálních předpovědí by se měl také vrátit mírný růst prodeje počítačů a notebooků poté, co uživatelé zjistili, že tablet je šikovné zařízení, aby člověk zůstal v kontaktu se svým byznysem, ale produktivnější je přeci jen při práci na klasickém počítači.

Často zmiňovaným trendem IT je také předpokládaný prudký rozvoj internetu věcí. Ten je ale zatím více hnaný potřebou výrobců otevřít nový trh než zájmem uživatelů nechat se obklopit elektronikou. Chybí totiž praktické scénáře využití založené nejen na tom, co je možné vyrobit, ale co lidé přijmou jako užitečné nebo zábavné a příjemné. Výjimkou je „úchylka“ v podobě digitalizace sportovních aktivit, při kterých si lidé nechávají měřit všemožné tělesné údaje namísto toho, aby si užili samotnou radost z pohybu nebo čas strávený s kamarády. Vzhledem k tomu, že poslední ročník veletrhu spotřební elektroniky CES vypadal z velké části jako tělocvična, nelze tento trend zpochybnit, jakkoli je pro mě nepochopitelný. Musím totiž přiznat, že sám jsem jej zatím nezachytil a chodím si s kamarády zahrát volejbal jen proto, že mě to baví, aniž bych si pečlivě analyzoval, kolik jsem přitom udělal kroků a spálil kalorií, které vzápětí stejně doplním pivem. Uznávám ale, že pro ty, kteří berou životosprávu a sportovní aktivity seriózněji než já, může být chytrý náramek napěchovaný senzory nezbytným zařízením. Proto bych právě zde hledal počátek fenoménu internetu věcí, ke kterému se zatím stavím hodně skepticky. O chytrých ledničkách jsem totiž psal už před deseti lety a jejich praktické uplatnění je stále mimo perspektivu běžného uživatele.

Při troše skepticismu je tak možno letošní očekávaný vývoj IT shrnout do rčení – mírný pokrok v mezích zákona a bohužel i mimo něj. Proč mimo zákon? Protože jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů mezi trendy informačních technologií bývá také bezpečnost. Přesněji zvyšující se nebezpečnost světa kolem nás, který je protkaný moderními technologiemi. Zranitelnými a zneužitelnými. Stupňující se riziko přitom souvisí i s rostoucí motivací útočníků. Za kybernetickými útoky už dávno nejsou snahy o získání pochybné prestiže, touha předvést svoje schopnosti a získat pomyslný zářez na pažbě. Dnes už jsou cíle kybernetických útoků převážně ekonomické. Lidově řečeno – stojí za nimi touha nahrabat si. Třeba na prodeji cizích dat, na zneužití počítače obětí k rozeslání spamu nebo provedení DDoS útoku, za který někdo rád zaplatí. Proto se budeme stále častěji setkávat s podvodnými e-maily a podvrženými aplikacemi, které se budou snažit vytáhnout osobní data z našich počítačů i mobilních telefonů. Prudký růst kybernetických rizik je bohužel jedním z nejvýraznějších současných trendů IT. Proto najdete ve druhé polovině tohoto vydání tematickou přílohu věnovanou právě problematice informační bezpečnosti (pokud patříte mezi předplatitele IT Systems).

Samostatnou kapitolu bezpečnosti IT tvoří hrozby kybernetické války a kyberterorismu, tedy útoky motivované politicky nebo ideologicky s cílem ohrožení kritické infrastruktury státu a fungování společnosti. Že jde o reálná rizika si naštěstí uvědomili i naši zákonodárci a dali vzniknout Zákonu o kybernetické bezpečnosti, o kterém jsme už v IT Systems několikrát psali. I letos se k němu budeme vracet. Postupné zavádění do praxe jistě přinese mnoho zajímavých poznatků. Už v tomto čísle přinášíme krátký komentář a upozorňujeme, že nový zákon provází nedokonalé prováděcí vyhlášky, které mnoho firem staví před nejistotu, zda a jak se novým zákonem řídit. Do následujícího vydání IT Systems připravujeme podrobný právní rozbor nového zákona. Připravila jej advokátní kancelář se specializací na problematiku IT práva a nešetřila „chválou“, když autor rozboru doslova zmínil: „tak terminologicky nepřehledný zákon jsem už dlouho nečetl…“.

Na závěr bych chtěl upozornit ještě na jeden z článků rubriky IT právo, ve kterém se věnujeme problematice zákona o DPH. Evropská unie se totiž rozhodla, že opět podpoří konkurenceschopnost firem tím, že jim přidá další administrativní práci. Vynutila si proto zavedení změn ve zdanění elektronicky poskytovaných služeb. Předpokládáme, že se tato nová byrokratická zátěž bohužel dotkne nemalé části našich čtenářů, a proto přinášíme podrobný rozbor a návod, jak podle nových daňových pravidel postupovat.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář