2015

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

19

Bře 2015

Bezpečnější IT pro vstřícnější úředníky a chytřejší žáky

Autor / v 2015 / Dosud žádné komentáře

V aktuálním čísle IT Systems jsme se mimo jiné zaměřili na problematiku IT řešení pro veřejný sektor, tedy oblast, která v posledních letech získala nelichotivou nálepku černé díry na peníze a cesty k beztrestnému tunelování veřejných rozpočtů. Spousta kvalitních a užitečných řešení se přitom dostalo do stínu několika projektů, ze kterých čišela levárna na všechny strany. I když už dnes zmíněná beztrestnost rozhodně neplatí a některými podezřelými kauzami se zabývá naše justice, bude ještě dlouho trvat, než se pachuť kolem IT ve veřejné správě rozptýlí.

Je to dáno mimo jiné velkou setrvačností a složitostí struktury IT systémů, které organizace veřejné správy používají. Z šetření NKÚ například vyplynulo, že ministerstvo životního prostředí používá přes 120 informačních systémů. Takto komplikovaná infrastruktura představuje velkou zátěž, kterou nelze odstranit mávnutím kouzelného proutku. Nicméně je nejvyšší čas, abychom zesílili (nebo mnohde alespoň nastartovali) proces modernizace IT systémů veřejné správy. Bez ní si lze stěží představit, že naše veřejná správa bude efektivnější, lépe řízená a bude poskytovat kvalitnější služby. Nejde ani tak o technologie. Jde především o změnu přístupu k řízení organizace i ve vztahu k zákazníkům. Ano, i veřejná správa má zákazníky. Říká se jim občané a vztahu s nimi se říká poskytování služeb.

Bez ohledu na to, zdali se podaří prosadit modernizaci IT v organizacích veřejné správy zevnitř, čekají tuto oblast velké změny v důsledku legislativních změn. Mám na mysli nejen změnu legislativy týkající se veřejných zakázek, ale také nová pravidla pro elektronický podpis (eIDAS) a samozřejmě i zákon o kybernetické bezpečnosti, kterému se v IT Systems věnujeme již poněkolikáté. Tentokrát přinášíme právní rozbor, který nevyznívá příliš povzbudivě pro mnohé podniky a organizace. Kvůli nejednoznačnosti zákona si totiž budou muset samy pečlivě zvážit, co a jak v oblasti IT bezpečnosti implementovat. Určitě přitom neudělají chybu seznámením s prověřenou normou ISO 27001 pro systém řízení bezpečnosti informací. Její ustanovení jsou totiž v požadavcích na informační bezpečnost komplexnější, nežli náš nový zákon, který ovšem řeší i jiné aspekty kybernetické bezpečnosti (ohlašovací povinnosti, příslušné kompetence apod.).

Mezi články o IT ve státní správě a kybernetické bezpečnosti prosím nepřehlédněte krátký článek na téma tablety ve školách. Přináší skeptický názor ředitele střední školy, která na rozdíl od většiny ostatních má s využíváním informačních technologií ve výuce dlouholeté praktické zkušenosti. Aby také ne, když jde o Střední školu výpočetní techniky. Proto zde nehledí na tablet jako na zázrak techniky, v jehož blízkosti budou žáci samovolně vstřebávat nové znalosti a dovednosti. Průzkumy totiž jasně ukazují, že opak je pravdou. Chytrá mobilní zařízení nám možná zpříjemňují život, přináší nové možnosti zábavy, jsme díky nim schopni řešit přímo na cestách různé soukromé i pracovní záležitosti. Rozhodně z nás ale nedělají chytřejší lidi. Naopak kvůli nim hloupneme, protože si vše pamatují za nás, nabízí hotová řešení, intuitivně dostupná, která nás zbavují potřeby zkoumat co, jak a proč. Jenže právě v tom přece tkví princip vzdělávání a rozvoje osobnosti. Samotným používáním satelitní navigace se nedozvíte nic o triangulační metodě lokalizace a radiových vlnách. Naopak vás to zbaví potřeby rozhlížet se kolem sebe.

Za uvedený skeptický názor na přínos tabletů pro výuku se proto musím nejen postavit, ale také dodat, že větší pitomost jsem už dlouho neviděl. Svůj názor opírám o zkušenost rodiče školou povinných dětí, pro které je tablet doma běžnou hračkou a zprostředkovatelem zábavy. Používali jsme doma tablety už v době, kdy si pravděpodobně většina úředníků na ministerstvu školství ještě myslela, že se tablety dělí na volně prodejné a na předpis. Proto dobře vím, že pokud chci, aby se moje děti něco naučily, musím jim tablet naopak sebrat.

Chápu, že ministerským úředníkům přijdou tablety jako skvělé řešení, jak si odškrtnout „splněno“ v kolonce inovace ve výuce. Jenže méně je někdy více. Kdysi se tradovalo úsloví, že aktivní blbec je horší, než třídní nepřítel. I když se používalo ve zcela jiném kontextu a v době, kdy bylo lepší držet hubu a krok, v přeneseném významu platí stále.

Děsím se představy, že namísto přípravy výuky a jednání se žáky, se bude učitel muset sám naučit, jak z té placaté hračky vyždímat něco alespoň trochu užitečného, co by jinými prostředky zvládl mnohem rychleji a efektivněji. Tak tomu říkám pokrok a vylepšení za všechny prachy. Tedy ne úplně za všechny, ale málo jich rozhodně nebude.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář