2015

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

29

Čvn 2015

Vede výuka na tabletech opravdu k lepším výsledkům?

Autor / v 2015 / Dosud žádné komentáře

Konec školního roku je příležitostí, abych se znovu vrátil k tématu využití informačních technologií ve školách, které mě trápí nejen jako rodiče. Jde především o projekt nasazení tabletů do výuky na základních školách, který jsem zde pranýřoval nedávno. Vyjádřil jsem už tehdy svůj skeptický názor, za kterým si dodnes stojím, protože je opřený o vlastní zkušenosti. Když chci, aby se děti něco naučily, je lepší jim tablet sebrat, než jim dát do ruky další hračku. Hračku, která jen rozptýlí jejich pozornost od samotného předmětu výuky.

Obávám se, že podobnou roli, tedy rozptýlení žáků, sehrály i jiné učební pomůcky. Své pochybnosti ale nemohu opřít o žádný výzkum, protože se mi jej nepodařilo najít. Mohu tak jen doufat, že jej vedení resortu školství skutečně provedlo a vyhodnotilo ještě předtím, kdy množství učebních pomůcek nabralo zcela opačný trend než znalosti našich dětí. Nedovolím si tvrdit, že mezi uvedenými trendy je nějaká jednoduchá spojitost a nepřímá úměra. Ve hře je mnoho dalších faktorů. Určitě by to ale měl být podmět k zamyšlení.

Nemám a priori nic proti zavádění moderních forem výuky, aplikaci nových metodicko-didaktických postupů nebo využití moderních technologií ve vzdělávání. Rozhodnutí, které ano a které ne, by ale mělo být vždy postaveno na precizním ověření a testování.

Co je vlastně smyslem prosazení tabletů do výuky? Naučit děti zacházet s tabletem? To přece mohou ony učit nás. Tablet je pro děti zařízení s opravdu mimořádně intuitivním ovládáním. Nemělo by tedy být cílem lépe naučit matematiku, fyziku nebo třeba dějepis? Pokud ano, začněme prosím testováním, které reálně ověří, zda-li výuka daného předmětu na tabletech vede opravdu k lepším výsledkům. Chce to objektivní metodiku, dostatečně velký vzorek, srovnávací skupinu, vyloučení vnějších vlivů, atd. Vždyť to přeci na ministerstvu školství znáte. Nebo snad ne? Skoro se bojím zeptat.

Na téma tabletů ve školách totiž nedávno jednali sami učitelé v rámci konference, která byla jen tak mimochodem sponzorovaná výrobcem tabletů. Učitelé z dvanácti škol, kde již tablety ve výuce používají, zde seznámili své kolegy s dosavadními zkušenostmi. Postupovali přitom velmi seriózně a vědecky – přesně podle pravidel dojmologie. Sami mezi sebou i mezi dětmi totiž provedli průzkum (jinými slovy anketu), ve kterém vyjádřili své pocity a dojmy, jak se jim s tablety ve výuce pracuje a jak na ně reagují děti. Aby pak výsledkům průzkumu dodali punc věrohodnosti, byly nad takto projevenými subjektivními emocemi provedeny přesné součty a vysloveny procentuálně vyjádřené závěry. Výsledky byly „překvapivě“ velmi pozitivní. Takto ale přátelé nic objektivního nezjistíte.

Shodou okolností se velmi brzy po této konferenci konalo také zkušební ověřování znalostí z přírodovědných předmětů u žáků devátých ročníků základních škol. Narozdíl od tendenčního potlachu o tabletech se tentokrát jednalo o reálný test znalostí vybraných předmětů. Žádné dojmy a pocity spokojenosti, ale jasně formulovaný test. A jeho výsledek? V testech České školní inspekce z fyziky, chemie a biologie, kterého se účastnilo 2311 škol, uspělo jen dvacet procent žáků. Můžeme samozřejmě polemizovat nad kvalitou a přiměřeností samotného testu. V každém případě je ale výsledek testu žalostný. Buď naprostá většina žáků nezvládá základy přírodních věd, nebo školní inspekce neví, co se na školách vlastně učí a z čeho má tedy smysl žáky zkoušet. Obávám se, že pravda bude jako obvykle někde uprostřed.

Není bez zajímavosti, že mnohem lépe dopadl test ze společenských věd. Výsledek testů tak bohužel až příliš výstižně koresponduje s anekdotou na téma vývoje výuky matematiky, která koluje v různých obměnách na sociálních sítích a kterou si zde dovolím ocitovat:

1. Výuka matematiky v 50. letech
Dřevorubec prodá náklad dřeva za 100 dolarů.
Náklady na produkci jsou 4/5 ceny.
Jaký je jeho zisk?

2. Výuka matematiky v 70. letech
Dřevorubec prodá náklad dřeva za 100 dolarů.
Náklady na produkci jsou 4/5 ceny neboli 80 dolarů.
Jaký je jeho zisk?

3. Výuka matematiky v 80. letech
Dřevorubec prodá náklad dřeva za 100 dolarů.
Náklady na produkci jsou 80 dolarů.
Docílil zisku?
Odpovězte Ano, nebo Ne.

4. Výuka matematiky v 90. letech
Dřevorubec prodá náklad dřeva za 100 dolarů.
Náklady na produkci jsou 80 dolarů a jeho zisk je 20 dolarů.
Vaše zadání: Podtrhněte číslo 20.

5. Výuka matematiky po roce 2000
Dřevorubec porazí krásný les, protože je sobecký, bezohledný a nezajímá ho ochrana životního prostředí. Činí tak proto, aby dosáhl zisku 20 dolarů. Co si myslíte o tomto způsobu obživy?

Námět na celotřídní diskusi: Jak se cítí ptáci a veverky, když dřevorubec podřezává jejich domovy? (Žádná odpověď není špatná, neobávejte se svobodně vyjádřit své pocity, tedy hněv, rozhořčení, pocit méněcennosti, bezmoci atd.).

Možná jsem jen naladěn příliš pesimisticky, ale nemohu se ubránit obavám, že některé anekdoty už přestávají být vtipné.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář