2015

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

25

Zář 2015

Se státním podnikem k rychlejšímu internetu?

Autor / v 2015 / Dosud žádné komentáře

V každodenní mediální masáži týkající se problému statisíců uprchlíků migrujících po Evropě téměř zanikl spor mezi ICT firmami a vládou o peníze, kterými EU plánuje podpořit rozvoj vysokorychlostního internetu. Přitom jde o víc, než „jen“ 14 miliard, o které dost možná přijdeme především kvůli neschopnosti vlády připravit a schválit kvalitní plán rozvoje sítí nové generace. Přetahovanou o evropské miliardy totiž provází ze strany Ministerstva vnitra argumenty, které zní jako vystřižené z Rudého práva.

Nemělo by zůstat bez povšimnutí, kdo tady kárá zlé podnikatele za to, že jim jde o zisk, a současně chce zakládat nové státní podniky s cílem zajistit hospodárnost a komfort občanů. Myslím, že si většina z nás ještě vzpomene, jakou hospodárnost dosahovalo centrálně plánované státní hospodářství, nebo jaký komfort nabízely služby jediného státního telekomunikačního operátora.

Pro ty, kteří netuší, jakou kauzu mám na mysli, připomenu krátce meritum sporu mezi Ministerstvem vnitra a ICT Unií, která mimochodem v daném oboru zastupuje firmy tvořící zhruba polovinu trhu. Je mezi nimi většina velkých operátorů a poskytovatelů internetu, ale i menší firmy. Dohromady tvoří organizaci, která velmi dobře reprezentuje ICT odvětví. I když zdaleka nezastupuje všechny, rozhodně neobstojí snaha Ministerstva vnitra shodit výhrady ICT Unie ze stolu tvrzením, že jde jen o lobby velkých operátorů. Výzvu proti plánům Ministerstva vnitra navíc podepsaly všechny profesní asociace firem z oboru elektronických komunikací.

Všichni se ostře ohradili proti tomu, že Ministerstvo vnitra v tichosti připravilo plán na převzetí kontroly nad 14 miliardami korun určených na podporu výstavby přístupových sítí k pokrytí České republiky vysokorychlostním internetem. V průběhu letních měsíců totiž vzalo za své původní očekávání ICT firem, že peníze budou přerozdělované podobně jako ostatní evropské dotace v rámci vybraného operačního programu, zde konkrétně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Namísto schválení transparentních pravidel čerpání dotace a vyhlášení první výzvy k podávání projektů ale přišlo Ministerstvo vnitra s nápadem na zřízení nového státního podniku, přesněji řečeno Národní agentury pro komunikační a informační technologie České republiky, s. p. Tomu mělo být z dotace z EU přiděleno šest miliard korun, mimo jiné na budování neveřejné sítě pro potřeby státních organizací, přestože peníze z EU byly původně určeny na veřejné sítě pro připojení koncových uživatelů. Současně tím měla vzniknout organizace plnící funkci národního koordinátora pro výstavbu vysokorychlostních sítí. Nový státní podnik by tak vykonával neslučitelné funkce poskytovatele ICT služeb a regulátora trhu ICT služeb. Přestože se to později ministerstvo snažilo zatlouci, v návrhu na založení zmíněné Národní agentury je uvedeno, že státní podnik se bude angažovat ve výstavbě sítí nové generace sloužících k poskytování služeb vysokorychlostního internetu koncovým uživatelům.

Po zveřejnění návrhu Ministerstva vnitra došlo k poměrně ostré výměně názorů. ICT Unie nejprve poslala vládě výzvu, aby zřízení státního podniku odložila a vrátila se k odborné diskuzi a jednání o smysluplném nakládání s penězi určenými na rozvoj přístupových sítí a internetových služeb. Vzápětí v ministru Chovancovi lidově řečeno bouchly saze. Jen tak si umím vysvětlit jeho srdceryvné vyjádření, ve kterém vysvětlil, že mu jde, na rozdíl od ziskuchtivých operátorů, především o hospodárnost, komfort občanů a bezpečnost státu. Ještě mohl dodat, kolik bere měsíčně paní Zagorová. Hned by bylo všem jasnější, kam jsme se po čtvrtstoletí znovu vrátili.

Ano, pane ministře, firmám jde o zisk, aby mohly investovat do svého rozvoje, aby byly schopny lépe uspokojit poptávku svých zákazníků a udržely konkurenceschopnost. Právě proto musí být hospodárnější a svým zákazníkům musí nabídnout služby komfortně a přitom efektivně. Tuto motivaci státní podnik nemá a nikdy mít nebude. Proto stát nemá firmám konkurovat, ale zajistit jim stabilní prostředí a rovné podmínky na trhu. A stejnými, tedy především legislativními prostředky, pak pro sebe zajistí bezpečnost, na kterou se rovněž odvoláváte. Pokud jste chtěl, pane ministře, souslovím „jde jim čistě o zisk“ připomenout důležitou otázku společenské odpovědnosti firem, zvolil jste velmi nevhodný kontext a nešťastnou formulaci, kterou by bylo vhodné vysvětlit, abyste rozptýlil podezření z pokusu o znovunastolení státního centrálně plánovaného hospodářství.

Kdo by měl tedy přerozdělovat 14 miliard korun určených na podporu výstavby přístupových sítí a k pokrytí České republiky vysokorychlostním internetem? Jediná správná odpověď samozřejmě je, že nikdo, protože dotovat z veřejných peněz komerční byznys je svinstvo, které jednoznačně poškozuje rovné podmínky na trhu. Namísto budování přístupových sítí podle potřeb trhu se nakonec budou sepisovat projekty a schvalovat žádosti o dotace. Výsledek nebude odpovídat potřebám trhu a zákazníků, ale zadání úředníků. Jenže přerozdělování dotací je jedním ze základních principů fungování Evropské unie, na které si už naše podniky musely zvyknout. Ve srovnání se státním podnikem pro připojení k internetu tak nakonec jde o méně špatnou variantu.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář