2015

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

04

Pro 2015

Užitečný humbuk kolem internetu věcí

Autor / v 2015 / Dosud žádné komentáře

Předpokládám, že ani vás nemohl minout humbuk, který se v poslední době strhnul kolem takzvaného internetu věcí (zkráceně IoT z anglického Internet of Things). Analytici ze všech světových renomovaných agentur v něm vidí fenomén blízké budoucnosti a předhánějí se v předpovědích rychlého růstu trhu s technologiemi a službami s nálepkou IoT. Možná i vás už proto napadla otázka – je internet věcí opravdu fenomén budoucnosti, nebo jen velký humbuk? A kde se doslova přes noc vzal ten miliardový trh internetu věcí, který donedávna vůbec neexistoval? Odpověď je jednoduchá – trh existoval, ale neříkali jsme mu internet věcí.

Podobně jako u jiných trendů (např. cloud nebo big data) je totiž internet věcí do značné míry hra se slovy a definicemi. Tím se dostáváme ke kardinální otázce, co to vlastně je ten internet věcí? Definic je samozřejmě více. Velmi výstižná je definice už zmíněné agentury IDC, která se oblasti IoT věnuje opravdu velmi intenzivně a definuje internet věcí jako síť složenou z jednoznačně identifikovatelných koncových zařízení (věcí), komunikujících autonomně bez lidské interakce s využitím IP konektivity. IDC přitom do oblasti internetu věcí zahrnuje komplexní mix technologií, tedy nejen koncových zařízení, ale i technologií a služeb konektivity, datových úložišť, serverů, zabezpečení, analytického softwaru a IT služeb. Mezi největší předpokládané segmenty trhu internetu věcí patří například monitorování nákladní dopravy, smart metering a správa utilitních sítí, nebo systémy inteligentních budov. Velmi slibně vypadají také projekty v oblasti zdravotnictví a projekty z oblasti tzv. chytrých měst (smart cities).

Udávanou velikost trhu internetu věcí tak do značné míry ovlivňuje skutečnost, že jsou do něj zahrnovány technologie, které vznikly a byly úspěšně uvedeny do praxe dlouho před tím než se objevila zkratka IoT.

Monitorování vozidel je již dlouho běžnou součástí systémů optimalizace dopravy a moderní dispečink by se dnes bez něj jen těžko obešel. Nové budovy dnes již standardně obsahují mnoho technologií, sítí a senzorů, které jsou významnou součástí optimalizace jejich údržby, provozních nákladů a zajištění bezpečnosti.
Pod pojmem internet věcí jsou tak smíchány osvědčené postupy a technologie s ideami, které stále mají spíše futuristický nádech a přinejmenším sporné praktické přínosy. Mnoho zamýšlených a ze strany ICT dodavatelů intenzivně propagovaných scénářů využití IoT tak zatím v praxi nenachází uplatnění vůbec nebo jen ve velmi omezeném rozsahu s ohledem na související náklady a nadhodnocené reálné přínosy (viz např. vystřízlivění z přínosů technologie RFID). To ale rozhodně neznamená, že se někdy v budoucnosti neprosadí v masovém měřítku. Některé ano, některé už velmi brzy a některé nikdy, protože v reálném životě nedávají žádný smysl nebo je dříve nahradí nějaké lepší řešení.

To neznamená, že váš budoucí kávovar a lednička nebudou mít bezdrátové připojení k internetu. Pravděpodobně budou, protože je to relativně snadné a levné. Složité je vymyslet, k čemu to bude dobré a vytvořit s pomocí nových technologií komplexní službu, která bude natolik přitažlivá (záměrně nepíšu užitečná), že se prosadí v praxi. Historie techniky je totiž lemována množstvím nápadů, které měly ambice ovládnout svět tím, že skvěle fungovaly, jenže o to nikdo nestál.

Přesto mohu jednoznačně doporučit fenomén internetu věcí nepodcenit a sledovat. Současné dění kolem internetu věcí totiž velmi připomíná vznik a rozmach pojmu cloud computing, který se také doslova přes noc stal označením pro obrovský trh internetových služeb dříve označovaných jinými názvy. Přestože mnoho z nich neodpovídá základním principům cloudu, pro „zjednodušení“ jsou dnes všechny označovány stejným nebo podobným názvem a jejich úspěchu to nijak nebrání. Právě naopak.

Není proto třeba se pohoršovat, opravovat a upřesňovat, stačí jen správně pochopit, jak užitečný může být pojem internet věcí. Podobně jako v případě pojmu cloud, který byl také zpočátku kritizován jako reklamní nálepka pro webová řešení a hosting informačních technologií. Dnes už se nad používáním slova cloud ve všech možných souvislostech nikdo nepozastavuje a nová koncepce poskytování IT služeb se díky mnoha nesporným výhodám postupně prosadila i v oblastech, pro které donedávna nepřipadala v úvahu (ERP systémy, analýza podnikových dat, řízení skladu…).

Také v případě internetu věcí nám zřejmě nezbude nic jiného než přijmout nové označení pro staré věci. Stávající humbuk kolem internetu věcí totiž velmi pravděpodobně povede k podobnému vývoji jako v případě cloudu, kdy se webová a hostovaná řešení pod novou jednotící značkou stala inspirací pro nový a velmi úspěšný koncept poskytování IT služeb v mnohem širším měřítku. Podobně jako u cloudu se časem také možná dočkáme nějakého rozdělení, např. na lokální, metropolitní a globální internet věcí, podobně jako dnes běžně používáme pojmy veřejný, privátní a hybridní cloud.

I když zatím vám může připadat dění kolem internetu věcí jako vize vzdálené budoucnosti, nenechte se zmást. Jde o fenomén současnosti, který už nabývá velmi reálné obrysy. Zatím jde většinou o zkušební provoz a různé pilotní projekty. Například České Radiokomunikace (ČRa) nedávno spustily pro RWE GasNet pilotní provoz smart meteringu, měření a sběru dat, založeného na dálkové komunikaci čidla s centrálou. Pilotní síť snímá pomocí senzorů na infrastruktuře plynovodů RWE data a pak je odesílá rádiovou sítí do cloudu ČRa. Tam dochází ke zpracování dat a jejich odesílání koncovým uživatelům.

Také T-Mobile už koncem května spustil pilotní provoz čtyř základnových stanic nové sítě pro internet věcí, které budou schopny přijímat zprávy od zařízení, jako jsou chytré náramky, alarmy a další zařízení využitelná v domácnosti, dopravě nebo veřejné správě. Do konce roku plánuje vybudovat 350 základnových stanic. To už je solidní základ pro spoustu nápadů se značkou internet věcí. Nemáte nějaké?

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář