2016

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

30

Srp 2016

Digitalizace státní správy, pochybné dotace a ransomware

Autor / v 2016 / Dosud žádné komentáře

Časopis IT Systems už má za sebou pravidelnou letní přestávku a opět nabízí opět pestrý výběr novinek a článků z oblasti informačních technologií a především podnikové informatiky. Předplatitelé IT Systems mají jako vždy výhodu a dostávají aktuální vydání hned se dvěma přílohami. Jednou z nich je tematická příloha o geografických informačních systémech InGIS, kterou připravujeme ve spolupráci s redakcí časopisu CAD. Druhou je oborová příloha o IT řešeních pro veřejný sektor a zdravotnictví.

Při jejím sestavování jsem měl jako vždy velmi smíšené pocity, protože jako každý z nás jsem v uvedené oblasti zákazníkem, respektive pacientem. Proto se nás všech digitalizace zdravotnictví, státní správy a samosprávy bezprostředně dotýká a nemůže nás těšit, že podle mezinárodně uznávaných kritérií je český eGovernment ve světě až na 50. místě. Navíc se nedere kupředu, ale v meziročním srovnání si dokonce pohoršil. Není to dobrá zpráva, protože stejně jako v ostatních odvětvích představuje i zde digitalizace a kvalitní IT podpora možnost, jak dosáhnout vyšší efektivity a spokojenosti zákazníků, tedy nás všech.

Hlavní brzdou jsou z mého pohledu ministerstva a stagnující nebo zcela chybějící páteřní projekty, na kterých by bylo možno modernizaci státní správy a zdravotnictví stavět. Namísto inovací jsme zavedli cenzuru internetu a jednotlivá ministerstva se přetahují o pravomoci přerozdělovat evropské dotace. Velké projekty a pilíře digitalizace státní správy i zdravotnictví jsou zatím stále zaklety v nekonkrétních plánech a proklamacích. Pozitivní příklady lze proto snadněji nalézt na úrovni samosprávy a jednotlivých organizací.

Nejlépe je to vidět na oblasti zdravotnictví, kde je signálů pozitivního vývoje skutečně poskrovnu. Modernizace zdravotnictví se v ČR v současné době rozvíjí především na regionální úrovni. Proto také z oblasti zdravotnictví přinášíme pouze jeden souhrnný článek, který se výmluvně ptá, proč ještě u nás nemáme eHealth. Zmiňuje přitom příklady ze zahraničí, které by pro nás mohly být inspirací. Jde zejména o nedávno spuštěný slovenský projekt páteřního zdravotnického portálu, na který se budou napojovat jednotlivá zdravotnická zařízení, aniž by se musela zcela vzdát aktuálně používaných informačních systémů. Musí jen zvládnout se na nový portál napojit. Projekt Národního portálu zdraví je na Slovensku v úvodní fázi ostrého provozu, takže zatím nelze zhodnotit jeho reálné přínosy, ale koncepčně je podle mě velmi dobře řešený a inspirativní. Celý projekt se připravoval několik let ve spolupráci se zkušeným systémovým integrátorem. Snad bychom mohli být rychlejší, kdybychom dokázali využít poznatky z řešení problematiky eHealth ve velmi podobném prostředí, jako je to naše. Zkusme proměnit naši váhavost ve výhodu. I my máme národní strategii eHealth, ale zatím pouze na papíře a její uvedení do praxe je v nedohlednu.

Nepřehlédněte prosím také krátký článek hned v úvodu časopisu, ve kterém upozorňujeme na blížící se další kolo dotačních výzev na IT projekty. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje přerozdělit mezi firmy přes 4 mld. Kč. Dotována bude zejména tvorba nových IS/ICT řešení, ale také nová datová centra. Přestože obsazenost datových center mimo Prahu je už nyní velmi nízká, vláda na podzim spustí další vlnu dotací na výstavbu nových poloprázdných center. Současně chce podpořit vznik nových pracovních míst v ICT odvětví, kde je už nyní velký problém najít potřebné zaměstnance. Pokud někdo chápete, jakou to má logiku, napište mi prosím.

Z mého je to podobný nesmysl, jako když bude pracovník privilegované profese po propuštění ze zaměstnání dostávat kromě podpory v nezaměstnanosti ještě speciální rentu, aby se tím snížila jeho motivace pro rekvalifikaci a uplatnění v jiném oboru. V součtu totiž bude podpora v nezaměstnanosti a diskriminační renta vyšší nežli mzda, kterou bude moci nabídnout většina potenciálních zaměstnavatelů.

Namísto nadstandardní pomoci najít co nejrychleji nové uplatnění, což by v době rekordně nízké nezaměstnanosti a u lidí zjevně ochotných tvrdě pracovat neměl být neřešitelný problém, se budeme skládat na nadstandardní rentu. Nesprávnou a nespravedlivou. Ne, opravdu nikomu nezávidím, že dostane nějaké peníze navíc a jsem si vědom, že zde píšu o zaměstnání, které je mimořádně náročné a nebezpečné. Ano je, stejně jako mnoho jiných povolání. Každému dobrému člověku přeji jen to nejlepší. Každému. Tedy nejen tomu, koho si politici vyberou jako exemplární příklad, jak se umí o lidi v nouzi postarat. Přitom mě ani tolik netrápí špinavá hra našich politiků. Trápí mě, že žiju ve společnosti, kde spousta lidí takové křivárně hlasitě tleská, nemá čas nebo chuť o věci přemýšlet, a proto dá na první signální. Jenže právě kvůli jejich potlesku a hlasům politici podobné křivárny dělají.

Vraťme se ale zpět od politických křiváren k těm počítačovým. Těm momentálně vládnou zločinci, kteří zjistili, že vyděračské viry (odborně ransomware) se dají relativně snadno proměnit na peníze. Proto se ransomware stal rychle nejrozšířenějším typem škodlivého software a neustále se vyvíjí, lépe se maskuje a útočí tak, aby způsobil co největší škodu. Je proto třeba s ním počítat a zohlednit tuto hrozbu jak v systému zabezpečení, tak i ve způsobu zálohování. Bohužel to neznamená, že by ostatní kybernetické útoky vyšly z módy, ale staly se z nich spíše trvalky. Proto se musíme neustále potýkat také s útoky na dostupnost systémů, krádežemi dat a dalšími kybernetickými hrozbami, které bohužel patří do dnešního světa tak silně závislého na IT. Dobrou zprávou je, že spolu s hrozbami se velmi rychle rozvíjí i metody a prostředky obrany, které bedlivě sledujeme. V aktuálním čísle se této problematice věnujeme jen stručně, ale do příštího čísla už máme připraveno nebo rozpracováno několik článků, které problematiku kybernetických rizik rozeberou velmi podobně. Takže brzy na shledanou nad dalším vydáním IT Systems.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář