2016

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

20

Lis 2016

Soudružky, přistupte k soustruhům a klávesnicím!

Autor / v 2016 / Dosud žádné komentáře

Není žádným tajemstvím, že na trhu práce momentálně chybí kvalifikovaní pracovníci. Slýchávám dokonce stále častěji, že už chybí i nekvalifikovaní. Tedy takoví, kteří jsou ochotní se školit a zapracovat. Jde v podstatě o dobré zprávy, o přirozený důsledek pozitivního vývoje ekonomiky. Podnikům se daří, rozvíjí se a vytváří pracovní místa. Méně pozitivní je, že současně mnoho pracovních míst vytváří státní správa, která nám neustále bobtná a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k obratu.

Buď jak buď, důsledkem je, že v mnoha firmách, nebo i celých odvětvích chybí lidé, což brzdí jejich rozvoj. Mezi taková odvětví patří i segment informačních technologií. Podle odhadů pracovních agentur u nás aktuálně chybí až 20 tisíc pracovníků v IT. Jak uvedený problém nedostatku pracovníků řešit? Způsobů je hned několik. Můžeme je zjednodušit do třech úrovní. Získat pracovníky z jiných firem, z jiných odvětví, nebo z jiného státu. Vezmu je s dovolením na přeskáčku.

První úroveň řešení je především v rukou vedení jednotlivých firem, zejména HR manažerů, na jejich schopnostech najít správné lidi a vytvořit jim takové podmínky, aby chtěli zůstat. Je s tím spojena řada otázek, o kterých se pořádají celé konference, a proto je zde nemohu zmínit více než náznakem. Patří mezi ně otázky vyhledávání talentů v prostředí internetu a sociálních sítí, nebo otázky, jak vůbec zaujmout generace digitálního věku X, Y a Z. Patří sem i otázky pracovního prostředí, motivace a rozvoje lidského kapitálu, jak se nově zaměstnancům říká, protože označení lidský zdroj už vyšlo z módy. Jde zkrátka o velmi komplexní problematiku, která má podle mě jednoho velmi pozitivního společného jmenovatele – na člověku záleží.

Ovšem kvalifikované zaměstnance už si nepřetahují jen jednotlivé firmy, ale i celé státy. Dobře to nedávno připomněla netradiční náborová kampaň košické firmy T-Systems. Vycházela z faktu, že zhruba 15 procent zaměstnanců v českém IT pochází ze Slovenska a společnost T-Systems Slovakia se snaží část z nich přetáhnout zpět. Stesk po rodné zemi a motivaci k přesídlení do Košic se u nich snažila vyvolat rozvozem typického slovenského menu do pražských a brněnských byznyscenter pod značkou „Jedlo pre ajťákov“. Nakolik byla tato guerillová kampaň úspěšná nevím, ale je z ní zřejmé, že o schopné lidi je třeba se zajímat nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni státu. Zkuste to prosím někdo vyřídit naší vládě a poslancům, protože mezi nimi pravděpodobně nebude moc čtenářů IT Systems.

Mimochodem, snaha získat šikovné lidi je jedním z důvodů, proč bychom měli podporovat vzdělávání zahraničních studentů na našich vysokých školách. Žijeme v krásné a bezpečné zemi. Je docela pravděpodobné, že si toho zahraniční studenti během několika let studia u nás všimnou a zůstanou zde. I největší odpůrci imigrace snad musí uznat, že příchod mladých vzdělaných lidí je pro jakýkoli stát přínosem.

Pravděpodobně nejsložitější je úroveň řešení nedostatku pracovníků přeskupením pracovní síly mezi různými odvětvími. V této úrovni se totiž střetávají problémy vzdělávacího systému a osobních preferencí každého z nás, našich zájmů a talentu. I když nás vzdělání může někam posunout, vycházíme z určitých osobnostních předpokladů. Jde o přitom dlouhodobý proces. Ze zahradníka se nelze stát přes noc dobrým programátorem a účetní se většinou nechce stát UX designérkou. Předpoklady pro uplatnění v technických oborech jsou nám dány do vínku různou měrou. Když se k tomu ještě přidá hloupě řízený systém vzdělávání, který by nás mohl někam posunout, spíše se od řešení problému vzdalujeme. Doufejme, že vedení resortu školství brzy pochopí, že pozitivní změnu nepřinese změna systému zkoušení, ale změna přístupu ke vzdělávání.

Zatím tomu ale nic nenasvědčuje, a proto se ani nelze divit, že zoufalé firmy přichází s agresivnější rétorikou svého PR. Stále častěji mi totiž chodí ke zveřejnění zprávy, které se snaží působit na veřejné mínění ve volbě správného oboru vzdělávání a pracovního uplatnění. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, kdyby se některé agentury nesnažily zadání svých klientů plnit tak agresivně a nepoužívaly argumenty vypůjčené z dob reálního socialismu. Zejména genderová rétorika pomalu, ale jistě přitvrzuje. Ano, v technických oborech pracuje málo žen. Podle statistik dokonce stále méně žen. Firmy z technických oborů, ať už se jedná o IT nebo třeba strojírenství, v tom vidí příležitost. Když nemůžeme sehnat chlapy, přetáhneme k nám ženy. Jak? Musíme všem důrazně vysvětlit, že nesmí podléhat předsudkům, stereotypům a mýtům… Zkrátka od pozitivní argumentace jsme se dostali k podpásové argumentaci založené na silných slovech.

Soudruzi také kdysi takto manipulovali veřejné mínění, aby nahnali ženy do továren, protože v pokrokové společnosti patří dítě do jeslí a žena k soustruhu. Žena, která se nechce stát soustružnicí nebo programátorkou podléhá mýtům, předstudkům a stereotypům, což je třeba opakovaně pranýřovat, aby se ženy, dívky a jejich rodiče začali stydět za to, že nechtějí vyjít vstříc požadavkům doby. Žena v domácnosti pečující o rodinu je podřadná role, kterou je třeba zesměšňovat, aby si ženy uvědomily, že správná žena jde za ideálem budování kariéry v oborech, kde dominují muži. Ne proto, že by ji uplatnění v takovém oboru zajímalo, ale protože společnost si to žádá…

Brzděme prosím. Ženy samozřejmě mohou být a mnohdy jsou výborné soustružnice, operátorky CNC, nebo programátorky. Zejména v případech, kdy si tuto profesi mohly vybrat podle vlastních představ a uvážení. Ne na základě nějaké umístěnky. Mladší ročníky asi nebudou vědět, co to umístěnka vůbec je, což je dobře a já doufám, že se to nikdy nedozví.

Možná by ani nebylo potřeba tak usilovně tlačit na pilu v přesvědčování žen, aby se staly programátorkami. Stačilo by jen, aby naše vláda přestala dotovat vytváření nových pracovních míst v situaci, kdy je zoufalý nedostatek pracovníků, kteří by tato místa obsadili.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář