2017

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

10

Led 2017

Umělá inteligence blafuje

Autor / v 2017 / Dosud žádné komentáře

Umělá inteligence udělala v posledních letech výrazný krok kupředu ve svých schopnostech. Stalo se tak částečně díky rostoucí hrubé výpočetní síle, tedy schopnosti škálovat výpočetní výkon lokálně i využitím cloudu. Zásadním způsobem k tomu přispěla schopnost inženýrů lépe navrhnout počítačový „mozek“, především zdokonalit schopnosti jeho učení a interakce s okolím. Proto moderní roboti stále lépe vidí a rozumí tomu, co vidí, stále lépe rozpoznávají přirozený jazyk lidí a stejně tak jsou schopni pokročilé syntézy řeči, u které už jen stěží poznáte, zda právě mluví člověk nebo stroj.

Růst schopností umělé inteligence jde ruku v ruce s rozšiřováním jejího uplatnění. V pozitivním, ale bohužel i negativním slova smyslu, protože možností umělé inteligence už začali zneužívat i kyberzločinci. Se stále menší nadsázkou lze proto říct, že v kybernetickém světě už spolu zápolí roboti. Jedni hledající slabá a zranitelná místa v datových sítích, a druzí, kteří se všechny nežádoucí aktivity snaží včas odhalit a eliminovat.

Možnosti využití umělé inteligence jsou nepředstavitelně široké, a to doslova. Málokdo z nás si totiž dnes umí představit a dohlédnout, kde všude najdou už brzy uplatnění programy nebo celá zařízení autonomně vykonávající stále širší spektrum činností. Když jsme loni zveřejnili článek o chatbotech, kteří autonomně vyřizují požadavky zákazníků, setkali jsme se s řadou negativních ohlasů. Některé byly nevěřící, některé dokonce pohoršené. Jenže jakkoli je pro někoho vidina myslících strojů příliš odpudivá, bylo by velkou chybou jejich vývoj přehlížet. Robot v zákaznickém centru už dnes není hloupý stroj na úrovni hlasového automatu. Zatím si poradí s rutinními požadavky, ale pravděpodobně už brzy s námi bude vyjednávat o podmínkách smlouvy mazaněji, nežli obchodník na tureckém tržišti. Proč také ne, když už dnes dokáže blafovat a porazit nejlepší světové hráče v pokeru.

Ano, je to tak. Umělá inteligence už umí blafovat, nebo přinejmenším poznat, když blafuje člověk. Takže poté, co nás počítače porazily v šachu a ve hře Go, přišla chvíle, kdy nás umělá inteligence dokáže přesvědčivě porazit i v pokeru. Ve hře, která sice nemá nejlepší pověst, protože je spojena s hazardem a chorobné závislosti na něm. Současně ovšem patří mezi celosvětově nejpopulárnější hry (konkrétně jeho dnes nejznámější varianta Texas hold ‚em) a získal si miliony příznivců. Poker představuje kombinaci relativně jednoduchých výpočtů pravděpodobnosti s dosti složitým systémem průběžných sázek (povinných a volitelných) založených na okamžité situaci ve hře a především na odhadu pozice a zvolené strategie soupeře. Cílem přitom není vyhrát co největší počet her, ale vyhrát v nich co největší objem sázek. Je tedy lepší takticky volenými sázkami vylákat ze soupeře polovinu jeho žetonů v jediné hře a pak několik her zahodit, než vyhrát deset her se základními povinnými sázkami. Jak si v něčem takovém může poradit umělá inteligence? Může počítač taktizovat, lákat a blafovat? Může.

Pro umělou inteligenci představoval poker další metu v soupeření se schopnostmi člověka. O její zdolání se týmy analytiků a programátorů pokoušejí mnoho let. Už v letech 2007 a 2008 se odehrály pokusy s programem nazvaným Polaris, který sestavil tým na univerzitě v kanadské Albertě, a postavil jej proti několika profesionálním hráčům pokeru. Zatímco v roce 2007 ještě Polaris převážně prohrával, v následujícím roce při testu v Las Vegas už měla jeho vylepšená verze mírnou převahu. Výsledky těchto testů byly zajímavé, ale z vědeckého hlediska ne zcela přesvědčivé.

Více pozornosti proto získal tým profesora Tuomase Sandholma z univerzity Carnegie Mellon, který v roce 2015 sestavil program nazvaný Claudico a uspořádal zvláštní turnaj v kasinu Rivers v Pittsburghu. Claudico zde během 13 dnů sehrál na 20 tisíc partií (handů) se čtyřmi špičkovými profesionálními hráči. Se třemi z nich prohrál a dělal chyby, které se následně staly terčem posměchu. Tehdejší pokerová jednička Doug Polk si z Claudica např. dělal legraci ve chvíli, kdy nepochopitelně vsadil a riskoval 19 000, aby vyhrál 700.

Při odvetě, která proběhla letos ve druhé polovině ledna, se už Polk nezúčastnil. Nezakusil tak porážku s nástupcem Claudica, umělou inteligencí pojmenovanou Libratus. O jejím vítězství totiž nemůže být pochyb. Poraženi byli všichni čtyři špičkoví profesionální hráči pokeru, kteří se speciálního turnaje „Brains vs. AI Rematch“ zúčastnili. Pro dosažení statisticky a vědecky kvalitnějších výsledků byl tentokrát rozsah turnaje rozšířen na 20 dnů, během kterých bylo odehráno celkem 120 tisíc partií (handů) systémem eliminujícím v maximální míře prvek náhody. Celý systém, průběh a výsledky turnaje zde nemohu popsat, ale musím alespoň férově přiznat, že za schopnostmi Libratusu stála opravdu těžká váha v podobě superpočítače Bridges, který byl využitý nejen při sestavení a testování programu, ale také v průběhu turnaje. Přes noc si pomocí něj Libratus zdokonaloval svoji strategii analýzou předchozí hry a výsledků uplynulého dne. Jeho úspěšnost se tak v průběhu tohoto speciálního turnaje postupně zvyšovala. Schopnost učení je přitom pro umělou inteligenci naprosto zásadní a průběh turnaje je tak z vědeckého hlediska mnohem cennější než jeho celkový výsledek, který má význam především pro publicitu celé akce.

Mimochodem, hráči, kteří se s Libertusem utkali, nemuseli být zcela zklamaní, přestože nakonec prohráli. Za účast ve dvacetidenním klání si rozdělili 200 tisíc dolarů a jeden z nich poté upřímně přiznal, že vydělali a nasbírali mnoho zkušeností, za které by v jiném turnaji museli naopak tvrdě zaplatit. Nejúspěšnější z hráčů Dong Kim se navíc může pochlubit, že po dvacet dnů udržel krok se superpočítačem, což je bezesporu obdivuhodný výkon.

Jistě vás napadá spousta dalších variant, kterými by bylo možno soupeření lidí a umělé inteligence v pokeru zpestřit. Mě by zajímalo, jak by si například vedl Libertus ve hře proti více hráčům současně, kdy každý z nich volí pro daný hand odlišnou strategii. Snad se brzy dočkáme nějaké další odvety. Tým z Carnegie Mellon už prý shání sponzory pro další turnaj.

Pozn.: V editorialu jsem čerpal z internetových zdrojů Carnegie Mellon University, PokerNEWS.com, Pokerman.cz a Wikipedia.org

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář