2017

Názory, komentáře a úvahy ze světa informačních technologií

26

Dub 2017

Jak se vypořádat s uberizací byznysu

Autor / v 2017 / Dosud žádné komentáře

V dubnovém vydání IT Systems se opět vracíme k proměně průmyslu vlivem uplatnění a propojení vyspělých informačních a komunikačních technologií. Proměně, pro kterou se vžilo zkrácené označení digitalizace průmyslu, nebo ještě častěji čtvrtá průmyslová revoluce, zkráceně Průmysl 4.0. Zatímco v únorovém dvojčísle jsme vám přinesli podrobný popis základních procesních modelů Průmyslu 4.0, do aktuálního, dubnového vydání jsme soustředili články, které se na danou problematiku dívají z jiné perspektivy, a věnují se manažerským a organizačním aspektům modernizace výrobních podniků, abychom ukázali, že i v Průmyslu 4.0 jsou technologie podmínkou nutnou, ale nikoli postačující.

Současně přinášíme hned několik příkladů z praxe, které zatím ještě zcela nenaplňují představu o digitální, plně automatizované továrně, ale zato velmi dobře ukazují, jak lze v podmínkách našich výrobních podniků začít naplňovat koncept Průmyslu 4.0, dosáhnout reálných přínosů a návratnosti investic a přitom vybudovat základy, na kterých lze v budoucnosti dále stavět zapracováním rychle se rozvíjejících a dospívajících technologií, jako je strojové učení, umělá inteligence nebo internet věcí.

Průmyslem 4.0 se letos v IT Systems určitě nezabýváme naposledy, protože jej chceme postupně rozebrat z pohledu různých odvětví. Věříme také, že se najde ještě více dodavatelů IT řešení, kteří se pochlubí svými úspěšnými projekty a zkušenostmi. S napětím přitom budeme sledovat, zdali se na Průmysl 4.0 mezitím nevrhnou také naši politici, kteří v oblasti technologického byznysu tancují jako slon v porcelánu. Jak jinak lze totiž popsat současnou chaotickou dotační politiku, která za sebou nechává poloprázdná datová centra a krachující technologické parky?

Nicméně snaha o vytváření nových pracovních míst v situaci, kdy podnikům zoufale chybí kvalifikovaní pracovníci a tisíce míst zůstává neobsazených, by paradoxně mohla mít určitý pozitivní přínos pro digitalizaci průmyslu. V takové situaci totiž každý podnik nejprve potěší, že svými daněmi přispívá na podporu cizí investice a vznik konkurenčního podniku, s nímž se následně bude přetahovat o zaměstnance. Nakonec ale, pokud dříve nezkrachuje, mu nezbude nic jiného, nežli sáhnout po digitalizaci a robotizaci výroby, aby se s chronickým nedostatkem pracovníků vypořádal. V principu nesmyslná politika vytváření nadbytečných dotovaných pracovních míst tak v důsledku může podpořit modernizaci našeho průmyslu. Pokud ji mezitím nezabrzdí další „osvícení“ politici, kteří předkládají plány na zdanění robotů, jejichž provozovatelé by prý měli platit za to, že „berou lidem práci“. Brrr, jako bych se přenesl o staletí zpět, když jsem tuto (s)prostou myšlenku napsal. Politici by zkrátka v souvislosti s technologickým rozvojem průmyslu udělali lépe, kdyby dělali méně, nebo přesněji řečeno, kdyby dělali, co mají. Neměli by se stavět do role manažerů a řídit. Jednak na to nemají schopnosti, ale především jim pro účinné řízení chybí funkční zpětná vazba a politický systém má technicky řečeno příliš velké dopravní zpoždění. Jejich výhradním cílem by proto mělo být vytváření dlouhodobě udržitelného prostředí motivujícího k podnikání, inovacím a rozvoji. Prostředí, které nabízí rovné příležitosti a podmínky. Podnikům a organizacím, které jsou nositeli inovací je potřeba dát prostor a ne suplovat jejich roli.

Proč se například náš ministr dopravy zajímá, jak utratit peníze za vybudování státního zkušebního polygonu pro robotická auta, namísto toho, aby se jako politik zajímal o dopracování legislativy a jasných pravidel, kterými se výrobci autonomních vozidel budou řídit? Vhodné prostředí k vývoji a testování si automobilky určitě umí zajistit samy, ale nemohou samy vytvářet pravidla a podmínky, za kterých dojde již brzy k naprosto zásadní proměně osobní i nákladní dopravy. Tedy, teoreticky samozřejmě mohou a naši telekomunikační operátoři jsou jasným důkazem, že dodavatelé jsou v případě „potřeby“ schopni vlastní zákonodárné aktivity. Všichni snad ale chápou, že taková pravidla mohou jen stěží zajistit rovné podmínky na trhu a přispívat k jeho rozvoji.

Aby to nakonec s autonomními auty nedopadlo podobně jako se službami sdílené ekonomiky, které rovněž vznikaly a prosazovaly se až do dnešních masových měřítek bez povšimnutí zákonodárců. Provázely je tak rozpaky lokálních úředníků – je to legální, není to legální. Někteří je tolerovali, někteří zakazovali. Spory s poskytovateli tradičních služeb končily u soudu. Nakonec muselo hned několik soudů rozhodnout, že stávající legislativa zkrátka nazná pravidla pro nové digitální služby a je s nimi v rozporu. Stalo se tak k nevoli a neprospěchu nás zákazníků, kteří víme, že jde o služby, které mohou fungovat lépe než ty tradiční. Uber, Airbnb a další služby tzv. sdílené ekonomiky přitom nejsou žádnou novinkou. Politici měli dost času, aby se tímto novým typem služeb zabývali a nastavili férové podmínky, které nebudou znevýhodňovat tradiční formy podnikání, ale současně dají prostor novým službám, které zcela evidentně fungují k prospěchu a spokojenosti uživatelů. Je nepochopitelné, že v dnešním propojeném světě a zvlášť v Evropě, kde máme unifikované i „zahnutí banánů“, si každá země, nebo dokonce každé město reguluje služby sdílené ekonomiky po svém. Těžko se pak někdo může divit euroskeptikům, že pořád brblají, jak současné řízení Evropy nefunguje.

Vyšlo v časopise IT Systems

Vyberte prosím sociální síť, se kterou chcete stránku sdílet:

Lukáš Grásgruber

Ing. Lukáš Grásgruber vystudoval elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor kybernetika. Už během studií zběhl k informatice a v oblasti IT se profesionálně pohybuje od roku 1996. Nejprve jako recenzent, editor, analytik, redaktor a od roku 1999 jako šéfredaktor časopisu IT Systems se zaměřením na podnikovou informatiku. Z lásky k městu, ve kterém vystudoval a dodnes pracuje, působí také jako manažer časopisu Brno Business & Style.

PODOBNÉ ČLÁNKY
Dosud žádné komentáře

Vstupte do diskuze a napište svůj komentář